Ö jako Ömega

Omega finštiny: Jednoduchost!
Co je tedy potom alfou? Určitě byste na posledním místě ve finsko-anglickém slovníku nečekali přehlasované Ö. Slovník začíná standardně písmenem A, ale záhadně končí písmenem Ö. První jsem si myslel, že je to nějaká nestandardní edice slovníku, která má za úkol pobavit čtenáře, takže jsou písmena A - Z řazena hlava nehlava. Když jsem se do slovníku více ponořil, zjistil jsem, že celá posloupnost písmen sedí. Tedy, až na ta přehlasovaná: ihned za 4 slovy v sekci Z, jmenovitě to jsou Zaire,  zairelainen, zeniitti (jasné, zenit...) a zeppeliini je sekce Ä a Ö. V každé správné učebnici finštiny se pak dozvíte, že švédské Å  å již zmíněné přehlásky nåjdete na konci slovníku. Å mezitím co vy se divíte, já stále sním o tom, že by kåždé písmeno ve slovníku neslp ve své kategorii tolik slov, co sekce Z. Pårdon, zåpomněl jsem si vypnout švédštinu.

3/11. Poslední měsíc je tu takto, teploty nudné, ráno do 9 šero, od 3 odpoledne šero.

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.

Proč jsem začal touto slovníkovou zajímavostí? Pokud se chystáte studovat jakýkoli jazyk, slovník se bude hodit, věřte mi. Papírový! I když je dnes internet zamořený vším. Tedy i internetovými slovníky. Bohužel nebo Bohu dík jsme se stále ještě nedostali do fáze, kdy vám tyto aplikace poskytnou relevantní výsledky. Proto se vám stane, že doma ukuchtíte zapékaná játra, anglicky Liver casserole a Google Translator pak všem vašim přátelům sdělí, že jste upekli "platící krabici". Všichni kolem vás si začnou myslet, že jste doma rožnili bankomat a kroutí hlavou, co to ve Finsku jsou za nové móresy. Žádný objev, žádný bankomat, pouze špatný překlad, protože maksa jsou játra, maksaa je platit. No, dobře, omluvíte Google, že se nechal trochu unést. Věřte mi a držte se knížek, je to bezpečnější!

3/11. Výhled na ničím nerušenou hlavní cestu před domem.

Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Na světě si můžete finsky popovídat s 6 miliony lidmi,  tedy - pokud umíte i vy finsky. Kromě Finska se pár finsky mluvících najde ve Švédsku a v ruské části, která před Zimní válkou patřila Finsku. Ale, nebojte, stačí angličtina, na takové to základní turistické poklápání. Pokud byste se chtěli finsky trochu naučit, připravte se na to, že jako v každém jazyce i ve finštině je něco jako slang a kolokviální tedy ulicová hovorová řeč, která se samozřejmě od učebnicové liší. Když přeskočím všechny stereotypy a kachny typu „Finština patří vedle češtiny k těm nejsložitějším jazykům“, finština je vlastně jednoduchá: čte se totiž tak, jak se to píše. A to je něco, co se vám ve francouzštině nebo angličtině rozhodně nestane. Řekli byste si "No jo, Skandinávie, jo tam to funguje, tam se nekrade..." a já bych vám hned na to řekl, že Finové si z němčiny ukradli ä, ö! Navíc, na rozdíl od našeho Y je to jejich prostě tvrdé Y, tedy opět německé Ü. Jakoby to všechno nebylo málo - ukradli nám háčky a pokud chtějí napsat něco z cizího jazyka, použijí bez ostychu š a ž. Neskutečné… !

3/11. Výhled na ničím nerušenou louku za domem.

Padni komu padni aneb Pýcha předchází pád!

Co od nás rozhodně nepřebrali jsou pády. Mají jich totiž dvakrát tolik – 14! Zkuste si uvědomit, co jsou pády. Přesně tak, jsou to takové ty podivné vztahy jako Tohle je moje, takže bez mého svolení s mým autem do žádného města nepojedeš! Jen přes mou mrtvolu.  Pokud si nedovedete představit, že existuje více vztahů mezi věcmi – k čemuž pády rozhodně slouží – pak buďte v klidu. Po více jak 6 letech studia jazyků jsem to taky ze začátku příliš nepobíral. A ani není důvod to pobírat! Prostě se naučíte skládat věci tak, jak si to vyžaduje gramatika, naučíte se nějaké vzorce a funguje to jako LEGO aneb Pane, pojďme si hrát!

9/11. Někdy se to kolem poledne najednou rozpustí a je jasno.

• Finština nemá členy - což je nejlepší!
• Finština nezná rody – což je nepochopitelné ... ? (zkrátka není žádné ON a ONA, je pouze ONO a ONO. Ooops, kde příroda udělala chybu ?!
• Finština nemá sloveso mít – což je … smutné :D
• Finština má 3 minulé časy, pouze jeden přítomný a žádný budoucí! Víte, jazyk ve své struktuře ukrývá dost,... a pokud nějaký jazyk nemá budoucí čas, tak to pak nejspíš ten národ  taky budoucnost nemá, kašle na ni anebo je tak ve vatě, že na ni myslet nemusí.

9/11. Stejně tak, jak se mlha občas rozpustí, se zase odpoledne během pár minut přihrne a přikryje krajinu.

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Pokud si myslíte, že si je finština s maďarštinou podobná, tak možná tak jen z pohledu jazykovědy. Zvukově mi stále po více jak dvou měsících připomíná japonštinu (i proto, že když se Finové pokouší mluvit anglicky, zní to jako Japonec mluvící anglicky). I když se do finštiny ponoříte jen na chvilku, budete schopni tyto dva jazyky od sebe celkem bezpečně odlišit.

17/11. Jedno z rán, kdy je výjimečně kolem nuly a to bílé je pouze falešný poplach v podobě námrazy.

Slovo Fin je původně germánské, nesoucí význam lovec. To „suomi“, po jehož původu jsem pátral, se trochu dovysvětlí geografickým označením území Suomi, které se nachází u Finského zálivu. Finsko je velké a v zimě dojít někam daleko se sněžnicemi (zkoušeli jste to?) není zrovna nejjednodušší. Příroda si pohrála a tak dříve bez elektriky, spalovacích motorů a Nokie bylo celkem složité se scházet, přesunovat se, vídat se i přes velké vzdálenosti. Prostě, velká země, málo lidí a navíc dlouhá krutá zima. To už dnes neplatí, všechno z toho, co jsem vyjmenoval. Ani ta zima není, jak by měla být, kromě zbytku světa také díky Mírutvorcům, kteří nehodlají Kjótský protokol nikdy ratifikovat (Wikipedia: Kjótský protokol). Takže i když normálně bychom tady ve středním Finsku touto dobou už měsíc měli mít zimu, máme tady letos velké kulové a k tomu nad nulou.

17/11. Když nic, tak aspoň hezký západ slunce po zamračeném dni.

Všechny ty okolnosti ve Finsku tedy na dosti dlouhou dobu obyvatelstvo od sebe oddělovaly a vzniklo nám celkem mnoho nářečí. Startovacím můstkem pro pořádný rozjezd jazyka byl překlad Nového zákona, který spáchal Mikael Agricola z Turku. Neví se, jak dlouho nad tím překladem seděl, ale dokončil ho v roce 1548. Chlapec měl štěstí, že to překládal tehdy, kdyby dneska něco takového udělal, nikdo o něm neví, stejně tak jako většina netuší, kdo přeložil kompletního Shakespeara do češtiny. Další dílo, které nejspíš brzy díky svému stáří (ne)upadne v zapomnění, je Kalevala, pořízená v roce 1835. Tím počalo velké národní obrození, které se velmi dobře drží dodnes. Sice se do jazyka dostalo pár světových označení jako pankki, bussi, auto a pár dalších nicotně moderních slov, pořád ale finština platí mezi ty tvrdohlavé a konzervativní, takže centrum města řekne prostě keskusta (dodnes mám pořád pocit, že dojedu do nějaké dědiny, jakože nakonec většinou dojedu…) a mobilní telefon se řekne matkapuhelin. U toho mobilu mám pořád pocit, že je to někdo z rodiny…

18/11. Pátek, přesně tak, jak to bylo možné vidět naživo v 7:33.

Švédsko vs. Finsko. Máte v tom hokej?

Pokud se na jihu Finska budete v ulicích divit tomu, že je všude nějak moc švédštiny, stejně tak jako na každém finském výrobku, mají to tak nějak v krvi. Finové byli totiž až do roku 1809 součástí Švédska. Něco mi to připomíná – Československo! Jen s tím rozdílem, že Česko bylo vždycky lepší než Slovensko, ale Švédsko nikdy nebylo lepší než Finsko. Pokud chcete mezi Finem a Švédem vyvolat pořádnou bitku, zeptejte se jich, kdo přišel s nápadem zapálit oheň v baráku a ohřívat se nad ním. Ano, myslím tím saunu. Když je se zeptal mé finské přítelkyně, řekla, že Švédové ji rozhodně nevymysleli. Navíc, prý ji ani nepoužívají a že ji v dnešní době ti blbci (bylo to trochu drsnější slovo...) používají jen jako skladiště. To mě rozhodně přesvědčilo. Navíc, podívejte se, jejich Volvo dnes patří Indům, Saab byl právě prodán Číňanům. To je nějaká národní hrdost? No, s Nokií to poslední dobou taky nevypadá zrovna nejlépe, takže se spojili s Billem a ve výrobě si vymění svá okna.

19/11. Je toto normální? Venku 7 stupňů, já v triku, roláku a větrovce a stejně jsem se zapotil.

Líná huba, holé neštěstí.

Následuje pár frází, které opravdu nejsou vymyšlené, a které se vám dost dobře mohou hodit:

1)      1583 – tuhatviisisataakahdeksankymmentäkolme (nekecám, fakt se to tak píše)

2)     Budeme si muset stěžovat vedoucímu na … - Meidän täytyy valittaa johtajalle … sta.

3)     Nechtěl jsem se vás dotknout – En tarkoittanut loukata sinua.

4)     Máte kde spát? – Onko sinulla yösijaa?

5)     Pozítří nebudu mít čas. – Ylihuomenna minulla ei ole aikaa.

6)     Lastenhoitohuone – Pokoj pro přebalování dětí.

7)     Myymälävarkaus on rikos. – Krádeže se trestají podle zákona.

8)   Netuším, jak se to tam dostalo. – Minulla ei ole mitään käsitystä, miten se on sinne joutunut.

Další větu jsem vybral v případě, že by náš pan prezident Václav Klaus jel do Finska, říkal jsem si, že by se mu to mohlo hodit, nechtěl bych být středem pozornosti po jeho návštěvě, takže:

9)     Můžete mi půjčit pero? – Voisinko lainata kynää?

10) O přestávce si můžeme dát pivo. – Otetaan oluet erätauolla.

19/11. Celý den pak vypadá, že už už už brzy bude slunko zapadat. 13:03.

Tyto věty jsem pečlivě vybral z publikace „Finština – konverzace se slovníkem a gramatikou“. Je vám doufám jasné, k čemu ta malá knížečka je. Zahodil jsem ji do kouta pokoje do skříně s letní výbavou a obojí v nejbližší době nevytáhnu. Slovník je k ničemu, nic z toho, co na mě Finové za celou dobu mluvili, jsem tam nenašel. Fráze jsou tak těžko použitelné, že jsem těch 10 vypsal jen jako parodii. Jak sama knížka na začátku říká, dobře se domluvíte i angličtinou. Proto fráze typu „Za tohle jídlo vám nezaplatím“ můžete hned vyřadit. Raději se naučte kiitos (díky), hei nebo terve (pozdrav při příchodu) nebo moikka/nähdään jako čau při odchodu. Uděláte tím Finům totiž daleko větší radost. A pokud to s finštinou myslíte vážně, pořiďte si perfektní finsko-anglickou učebnici From Start to Finnish od Leily White. V prvních 10 kapitolách totiž narazíte opravdu na to, co na vás Finové během prvních 3 týdnů vašeho pobytu budou chrlit.

19/11. Za domem pohrabáno. Může napadnout sníh.

Přemýšlel jsem, jak vás ještě více navnadit na další příspěvek, ve kterém se budu trochu "jazykově svlékat" a upřímnou zpovědí vám sdělím, jaké pocity mám při studiu finštiny. A tak mě napadla taková jednoduchá specifikace, něco jako různá stádia, kterými si právě procházím:

První měsíc jsem si myslel, že je finština jednoduchá. Hned na to přišel měsíc druhý. To jsem si uvědomil, jak je finština krásná. Učím se už třetí měsíc finsky a mám pocit, že ten jazyk je prostě šílený. Dostávám strach, že finština je jen pro vyvolené, a bojím se, že to zjistím hned v dalším stádiu, měsíci čtvrtém. Co bude v pátém měsíci nevím, připadám si jako bych se místo studia připravoval na zrod (porod?) něčeho velkého a bojím se, že pátý měsíc bude jednoduše peklo!

19/11. Tehdy jsem ještě netušil, že nás v neděli překvapí 7 stupňů pod nulou.