Dnes je prvním oficiálním dnem, kdy asi po 5 letech bydlím zase u rodičů. Včera večer jsem se oficiálně totiž odstěhoval z ulice U Parku, z domu číslo 5.
Samotné stěhování bylo velmi legrační. Já, hraboš, jsem totiž za ta léta nastřádal takových věcí, že s tím měla naše oktávka co dělat. Tedy, popravdě, první jsme s tím zápasili já a mí kamarádi, později auto. Baleni bylo nekonečné, trošku jsem to časově podcenil, dále nás pak zdržel trochu jeden obyvatel našeho domu, který vypadal jakoby si něčeho šlehnul a zkombinoval to s alkoholem, který z něho byl cítit. No, nicméně asi po hodině od setkání s námi nasednul do auta a odjel. Snad dojel dobře. Bylo to moc nepříjemné, protože se choval divně a nedodržoval žádné osobní zóny a pořád s námi chtěl jet výtahem. Ještě že byl doma rambo Radek, tak jsme ho pozvali jako hlídače ven. Další komplikace byla odtahová služba, která se asi v 9 hodin večer přihrnula na parkoviště, jeden chlápek rozbil okno v předních dveří u spolujezdce a začali auto nakládat. Jelikož sama odtahová služba včetně auta a chlapců byla divná, vypadali totiž jako ukrajinští herci z Kobry 11, zavolal jsem Policii a zanedlouho odjel. Naštěstí před příjezdem Policie ČR procházeli kolem strážníci Městské Policie, kteří mimochodem vypadali jako deváťáci ze základky a neměli zdaleka ani takovou autoritu jako jezevčík, a díky kterým jsem měl pocit, že když nic neudělají, tak se aspoň se zloději budou povídat. Ti totiž ve své činnosti klidně pokračovali a dělali, že ty dva v černé uniformě ani nevidí (asi taky neviděli, byla totiž tma).
Cesta taky nebyla žádný med, po celém dni zařizování, balení a dalších drobností jsem byl totiž lehce unavený, takže jsem měl oči jak na šťopkách a po skoro-střetu se srnkou jsem domů dojížděl krokem. Takový strach míchaný s únavou jsem opravdu ještě necítil. Ale vše dopadlo dobře a asi po dvou týdnech jsem kupy věcí z Ostravy rozmělnil po celém domě. Popravdě, vlastně jsem nestihnul ani nic uklidit.
A tak mám poučení na příští stěhování: sbalit všechno na hromadu, pak jen přijet, naložit na tatru a jet. Nebo si nechat přistavit "kontajnér" a sypat do přímo do něj.
A tak jsem dokončil první fázi anglické převýchovy pobytem v "dekontaminační komoře", abych nedojel do Anglie přímo z Ostravy jako křovák... =)))
Samotné stěhování bylo velmi legrační. Já, hraboš, jsem totiž za ta léta nastřádal takových věcí, že s tím měla naše oktávka co dělat. Tedy, popravdě, první jsme s tím zápasili já a mí kamarádi, později auto. Baleni bylo nekonečné, trošku jsem to časově podcenil, dále nás pak zdržel trochu jeden obyvatel našeho domu, který vypadal jakoby si něčeho šlehnul a zkombinoval to s alkoholem, který z něho byl cítit. No, nicméně asi po hodině od setkání s námi nasednul do auta a odjel. Snad dojel dobře. Bylo to moc nepříjemné, protože se choval divně a nedodržoval žádné osobní zóny a pořád s námi chtěl jet výtahem. Ještě že byl doma rambo Radek, tak jsme ho pozvali jako hlídače ven. Další komplikace byla odtahová služba, která se asi v 9 hodin večer přihrnula na parkoviště, jeden chlápek rozbil okno v předních dveří u spolujezdce a začali auto nakládat. Jelikož sama odtahová služba včetně auta a chlapců byla divná, vypadali totiž jako ukrajinští herci z Kobry 11, zavolal jsem Policii a zanedlouho odjel. Naštěstí před příjezdem Policie ČR procházeli kolem strážníci Městské Policie, kteří mimochodem vypadali jako deváťáci ze základky a neměli zdaleka ani takovou autoritu jako jezevčík, a díky kterým jsem měl pocit, že když nic neudělají, tak se aspoň se zloději budou povídat. Ti totiž ve své činnosti klidně pokračovali a dělali, že ty dva v černé uniformě ani nevidí (asi taky neviděli, byla totiž tma).
Cesta taky nebyla žádný med, po celém dni zařizování, balení a dalších drobností jsem byl totiž lehce unavený, takže jsem měl oči jak na šťopkách a po skoro-střetu se srnkou jsem domů dojížděl krokem. Takový strach míchaný s únavou jsem opravdu ještě necítil. Ale vše dopadlo dobře a asi po dvou týdnech jsem kupy věcí z Ostravy rozmělnil po celém domě. Popravdě, vlastně jsem nestihnul ani nic uklidit.
A tak mám poučení na příští stěhování: sbalit všechno na hromadu, pak jen přijet, naložit na tatru a jet. Nebo si nechat přistavit "kontajnér" a sypat do přímo do něj.
A tak jsem dokončil první fázi anglické převýchovy pobytem v "dekontaminační komoře", abych nedojel do Anglie přímo z Ostravy jako křovák... =)))
