ČR v EU? Vážně?

E-U? E-CO?

Na první pohled je to jednoduché. Pocházíte z České republiky, která sice není jedním ze zakládajících členských států utopie nesoucí označení EU, nicméně již delší dobu je tento stát v povědomí jako plnohodnotný člen, na rozdíl od Bulharska nebo Rumunska. Takže není co řešit, nebo ano... ?

Savonlinna. Asi sto metrů odtud je pracovní úřad Työ- ja elinkeinotoimisto, opačným směrem než se dívá objektiv.

Buďte si jistí, že je co řešit. Myslíte si, že vybalíte na úředníky pas a budete se přitom pyšnit tím, že jste Euroobčan? Správně, máte na to nárok, je to vaše právo! Vůbec si nepřipouštíte možnost, že by se vás někdo ptal, kde že to Česko je, jestli je to hned vpravo od Káhiry, jak by se vám ve Státech mohlo stát. Že by se dokonce někdo snažil evropskou Prahu vyloučit z týmu a nastaly problémy v tom, že by snad někdo členství zpochybňoval? Ano, i to se může stát. Dokonce v zemi jako je Finsko.

Západ slunce, 16. září, cesta Kaijantie, pohled ze zatáčky za "ekofarmou" Gaia.

Nechval dne před večerem.

Proč jsme se na finský "pracák" vlastně vydali? Dejme tomu, že jsme čerství absolventi a tak nějak nás láká vydat se za hranice a zkusit štěstí jinde než doma. Mě do Finska navíc přitáhly citové vazby, na(ne?)štěstí. Říkáte si, domů do vlasti se člověk vždycky může vrátit, když ho náhodou zahraničí odkopne anebo když ztroskotá jeho snaha naučit se jazyku dané země. Máme před sebou brožurku "Working in Finland" a tak ji otevřeme, abychom se podívali. Je to publikace zaštítěná Ministerstvem práce a hospodářství, takže jí věříte. Věříte přece i svému ministru financí, no ne?!

Probíráte se stránkami publikace a zjišťujete, že Finsko vás vlastně ani nebude brát jako cizince, že je ochotné vás zaintegrovat. Co ochotné, ono vás chce, čeká na vás! Potřebuje vás! Říkáte si, jestli to opravdu myslí upřímně ... aby to nebyla nějaká Bémovina! Finsko je totiž země, která se má právě teď někdy - myslím, že to bylo minulé úterý - nacházet v době, kdy generace baby-boom bude odcházet do penze (která tady naštěstí funguje), takže bude poptávka po pracovní síle! Dozvídáte se, že se očekává dosti pracovních nabídek ve zdravotnictví, sociálním sektoru stejně tak jako ve službách každodenního života a v byznysu. Finsko údajně také potřebuje nové podnikatele. No néééééé, jedu tam!

Pohled na řeku z cesty Pihlajavedentie, kousek vlevo se buduje elektrárna.
Za stromy je pak schované jezero Ouluvesi.

I tak je ale dobré začít hledat práci ještě před odjezdem. Na všechno dnes máme evropské rady, agentury a zkoumání barvy oblohy a banánů, tisíce kanceláří a poradců, kteří se specializují tak nějak na Evropu, a to celou, až po Kamčatku. Takže zabrousíte na portál EURES, zjistíte, že zrovna ve vašem sektoru nikoho nehledají, a tak se rozhodnete odejet. Upřímně, dokud tady nejste fyzicky, nemáte šanci se něco rozumného dozvědět a narazit na tipy a nabídky. Ve Finsku můžete strávit 3 měsíce hledáním práce, nemusíte se nikde registrovat, takže fajn - dva roky prázdnin začínají, říkáte si. Po tuto dobu můžete z vaší země pobírat podporu v nezaměstnanosti, existuje na to nějaký formulář E303. Škoda jen, že v našem případě - v případě Česka - z toho nic nevytřískáte. Po třech měsících se musíte zaregistrovat.

Ta stejná řeka - Inhanjoki - joki v překladu "řeka", Inhan je nedaleká
průmyslová zóna, kde také sídlí Fiskars - oddělení Buster, výroba lodí.

Co když se ale chci zaregistrovat hned na začátku? Fajn, Finsko se mi líbí, chci tady zůstat déle než jen měsíc či letní prázdniny, takže hned po příjezdu se chci nahlásit jako Evropan, který se právě přestěhoval. Teď teprve začíná to správné "tóčo". Zavoláte na pracovní úřad, který je od vašeho domu 80 kilometrů daleko. Pardon, zavoláte na pracovní úřad, se kterým se vůbec vyplatí vyjednávat, místní pobočky "prýý" stejně nic neví, takže je dobré si zavolat do nějakého okresního města, přinejmenším. Pak voláte na místní policejní stanici, která je pouze 45 kilometrů vzdálená (opravdu, je to ta nejbližší policejní stanice, tady se nic neděje, tak na co policie...) a dozvíte se, že musíte počkat 3 měsíce, pak se prý můžete zaregistrovat. Otevřete znovu brožuru, kde se sice píše, že 3 měsíce můžete bez registrace ve Finsku pracovat či práci hledat, nikde se však nepíše, že se nemůžete zaregistrovat hned po příjezdu. Navíc se tam píše, že pokud jste "job seeker" neboli "hledač práce", máte se zaregistrovat ihned po příjezdu. Tak,... co tedy? Modrou pilulku nebo červenou? Která pravda je pravdivější?

Stále září, procházka kolem řeky Inhanjoki. Poštovní schránky nemáte
přímo u domu, takže si pro poštu musíte chodit ... nebo někdy i dojíždět.

A pak si uvědomíte, že začala ta pravá válka, válka s úřady. Začnete si doma hrát na agenta FBI a začnete kreslit grafy a schémata, jelikož se snažíte o 106 pochopit, jak se tady máte zapsat mezi zdejší. Pokud si myslíte, že Finsko je neschopné, jste na omylu! Tohle je cílená, propracovaná strategie, která má za úkol odhalit plané poplachy a krátkodobé vzplanutí vášně, kterou cítíte k finské kultuře. Tato válka úřadů má za úkol zjistit, jestli chcete za své místo, potažmo vaše bonusy jako je podpora v nezaměstnanosti a přídavky, bojovat. Takže začnete trávit hodiny na internetu, pročítat strohé anglické a informacemi zahlcené finské verze internetových stránek různých úřadů. Zjišťujete, že tato složitost není obrazem neschopnosti finského aparátu nýbrž totální propracovanosti. Jste Evropan, občan EU státu, takže to máte navíc o hodně jednodušší než imigrant mající původ zvenčí EU.

Pohled na odpočívadlo u cestu Pihlajavedentie, řeka Inhanjoki, 17. září.

Úřednice na brigádě

Můj první styk s finskými úřady nastal 21. června 2010. Toto se odehrálo ještě dávno předtím, než Riitta v září obvolala místní úřady a zjistila, že se postupuje zcela odlišně než jak uvádí brožurka Working in Finland. Malá retrospektiva, flahsback!

Projížděli jsme, po dvou týdnech strávených kdesi uprostřed Finska na venkově, konečně pořádným městem (které již mimochodem znáte!) a tak jsem se na to předem pěkně nachystal. Savonlinna. Načetl jsem si nějaké informace a chtěl jsem se zeptat na několik věcí, které má brožura neřešila. O další 3 měsíce později se dovídám, že brožura je celkem ulhaná, takže jí už vůbec nevěřím. Musím vás upozornit, je opravdu dobré mít s sebou po ruce finského kamaráda či kamarádku. Sice se všude ve Finsku celkem obstojně domluvíte anglicky, ale přeci jen nejsme v Helsinkách, tak by to nemuselo jít úplně hladce. Se mnou byla Lilla, tak jsem měl překladatele, navíc jsme byli odesláni za někým, kdo má na starosti cizince. Takže si hned řeknete: "Fajn, tak to bude v angličtině". Bohužel, musím vás zklamat. Svět neběží tak, jak se píše na prospektech, bílá v televizi je většinou o něco víc bělejší než v praxi, a váš parfém vám taky nezaručí pozornost okolí na ulici. Buďme realisti.

17. září: Je to všude stejné. Zákazy se porušují,...
pravidla se nedodržují. Je ale sobota, takže nám
nehrozí žádná pokuta, stavba je prázdná.

Vkročil jsem do kanceláře, finsky pozdravil a zeptal se, jestli mluví paní anglicky. To vše jsem již zvládl ve finštině. Měl jsem asi tak dobrý přízvuk, že si myslela, že se s ní chci bavit i nadále finsky a informaci o angličtině tedy zcela ignorovala. Odpověděla znovu finsky, že ano, že trochu anglicky mluví. A pokračovala dál ve finštině. Taky dobrý... řekl jsem si. No, hlavně, že má na starosti cizince. Jelikož ale anglicky rozuměla, spustil jsem na ni a popsal ji celý můj případ. To nejlepší se teprve chystalo, její 5-minutové pochybování! "Česko je už opravdu v Evropské Unii?" zeptala se mně a podívala se na mě, jakoby ze mě chtěla dostat odpověď "Ne, není, jenom jsem si dělal srandu" ... nebo něco podobného. Pak začala skenovat můj pas zleva doprava, podívala se na mě, pak na pas, na mě, na pas... pak udělala "hm..." ... pak řekla znovu "Opravdu?". Měla takový výraz jako prodavačka, která vás podezřívá, že někde máte schované žvýkačky v kapse a chcete je pronést ven. To byl první moment, kdy jsem byl trošku zklamán. Ale jenom trošku. Tato příhoda o to více pak rozčílila ostatní Finy se kterými jsem se bavil. Nemohli této příhodě uvěřit a říkali, že je na podání stížnosti, že to je zcela nepřípustné.

Paní byla ale brigádnice, takže to dnes docela i chápu. I tu nevědomost a nedůvěru. Já bych taky neskákal radostí kdybych byl Fin a tlačili by se mi do státu Evropani od Černého moře. Paní brigádnice zavolala přítelkyni na telefonu, jako to dělali Milionáři u Čecha. Dnes s odstupem času vím, že mi tehdy poskytla správné informace ačkoli jsem to tehdy nechápal, protože to bylo zcela v rozporu s brožurou, kterou jsem již zmínil. Jak na to?

16. září, Kaiantie, pohled na jahodovou plantáž na horizontu vpravo.

Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil.

Takže se jde skákat! Jaké překážky vás čekají?

• www.migri.fi

Maahanmuuttovirasto - Finské imigrační centrum. Na této stránce jste zaskočeni výběrem jazyků, trocha informací je v ruštině, francouzštině, albánštině, arabštině,  portugalštině, somláštině, kurdštině. Jste ihned odkázáni na další internetovou stránku...

• www.infopankki.fi

Zde se píše zhruba toto: "Internetové stránky Info Banka obsahují důležité základní informace pro imigranty ohledně fungování společnosti a příležitostí ve Finsku."

The pages of Info Bank contain important basic information for immigrants on the functioning of society and opportunities in Finland.   

Tam se jazykovými verzemi vůbec nešetřilo: finština, švédština, angličtina, estonština, francouzština, ruština, somálština, srbochorvatština, turečtina, španělština, albánština, arabština, perština, čínština a kurdština. V zápatí stránky máte možnost vybrat si opět jeden ze tří odkazů, jeden směřuje na stránku ESF tedy Evropského sociálního fondu (jméno hádám pouze z překladu). Takže další stránka k pročtení... a další a další...

• www.rakennerahastot.fi
• www.poliisi.fi
• www.mol.fi
• www.kela.fi
• www.maistraati.fi

... takže nakonec strávíte celý týden skákáním ze stránky na stránku, připadáte si jako klokan, menisky odvařené. A informace? Co z toho? Nic!

Vše zlé je na něco dobré

Můj styk s úřady číslo dvě se odehrál v městě Seinäjoki, opět jsme měli shodou okolností cestu do tohoto města, tak jsem se OPĚT řádně nachystal. Jsem tady ve Finsku skoro už dva měsíce, tak si říkám, že by mě mohli zaregistrovat už teď. Přijíždíme k budově, kde kromě policie sídlí dalších několik úřadů a agentur, vcházíme dovnitř, luštíme popisky na zdi a vybíráme to správné oddělené. I tentokrát je se mnou Lilla, takže pokud bude nutné překládat, pokud paní úřednice bude sice poslouchat anglicky ale odpovídat finsky, mám opět překladatelku. Ze strojku vyjíždí lístek Welcome 203, Foreign Affairs, já se dívám na displej, kde je napsané číslo ... 37! Hah ... ??? ... doufám, že ta číselná řada není souvislá, to bych na řadu přišel nejspíš tak na Sv. Mikuláše! Asi po půl hodině na displeji naskakuje třímístné číslo a já radostí poskočím, stejně tak mi nervozitou poskočilo srdce.

Občas slunce zajde. Tím ale den nekončí.
Se mnou to budou mít úřady ještě těžké... hehehe!

V kanceláři se krátce finsky představuji a ptám se, jestli bychom mohli komunikovat v angličtině. Paní říká, že umí trochu, nakonec je ale komunikace v anglickém jazyce zcela bezproblémová. Ukazuji jiísvé dokumenty, podrobnosti o pobytu ve Finsku, vyplněný formulář k přihlášení pobytu v Ähtäri. Když jsem se ráno vypravoval na policejní stanici, vůbec jsem nečekal, že se dozvím něco nového. Jelikož je to zcela šokující, nebudu to ani dávat do vět, jenom to hodím do bodů. Bude to tak myslím jednodušší pro mě  a pro vás pochopitelnější. Prosím, až se dočtete konce, nesmějte se, kroutit hlavou povoleno!

1. Přechodná doba během které zde můžete trávit své "dva-roky-prázdnin" není 3 měsíce, ... "je to vlastně víc, je to 4 až 5 měsíců". Tato informace je jako pytlík soli do řezné rány, říkám si, jak jako 4 "až" 5? To je jako v receptu uběhni 10 nebo 20 kilometrů...
2. Povolení k pobytu nebo přihlášení pobytu je možné jen tehdy, pokud zde máte práci, manžela/manželku nebo jste studentem/studentkou.
3. Znovu si opakuji, proč jsem přišel na policii s formulářem: potřebuji přihlášení pobytu proto, abych mohl dostat potvrzení z magistrátu a s tím pak šel na pracovní úřad. Tam bych totiž měl právo na svůj integrační plán, různé možnosti dalšího dovzdělávání, rekvalifikačních kurzů a dalšího.
4. Takže jak tedy? Ukazuji paní úřednici brožuru a čtu jí, co je v ní napsáno pro mě jako uchazeče o práci: "EU/EEA občan a jeho rodina má právo být registrován jako uchazeč o zaměstnání. Registrovaní uchazeči o práci mají právo na služby spojené s hledáním práce. Nezaměstnaní uchazeči o práci mají právo na vytvoření plánu hledání práce, integrační plán stejně tak jako podporu v nezaměstnanosti." To je samozřejmě v AJ, pro vás přeložil (c) marty!  
5. Paní úřednice říká, že to tak je, ale že mě zaregistrovat mohou teprve tehdy, pokud mám tady manželku, jsem studentem nebo mám práci. Tedy, ne všechno dohromady, stačí jedna z podmínek.
6. Říkám, že je to teda pěkně začarované, proč bych se tedy registroval na úřad práce když už práci mám? Nebo naopak? Jediná podmínka, jak se dostat na úřad práce je mít práci? Cože?!

Najednou se mi vybavuje celá byrokracie v německé Koblenzi, kterou jsme absolvovali jako Erasmus studenti. Tehdy jsme potřebovali bankovní účet na to, abychom se zaregistrovali ve škole, ale škola po nás chtěla dokument z banky říkající, že v ní máme bankovní účet. Nejjednodušší si založit banku a sám sobě si otevřít účet, ve finském případě založit si firmu, zaměstnat se, zajít na policajty, vypsat konkurz další středu a jít na pracák najít si opravdovou práci. Bylo to něco podobného a vlastně ani nevím, jak jsme to tehdy vyřešili.

Pihlajavedentie, křižovatka za zády (Inhan < > Kaiantie),
vpravo autobusová zastávka, výjimečně je u cesty budka.
Na kopečku je servis Jari Ruha, soused.

Co dál? Pokud se ocitnete v podobné situaci, nezbývá vám nic jiného než ve Finsku začít studovat, dostat práci nebo ... oženit se! Poslední volba je vzhledem k povaze celé věci poněkud šílená a nevím, kolik lidí by bylo ochotných podniknout něco takového jen proto, aby se dostali na úřad práce. Hlavně, pokud na to chlapi máte žaludek a budete to takhle zkoušet na vaši slečnu, nezapomeňte, že pokud nebude žádost o ruku dostatečně romantická, neklapne to! Vůbec nezmiňujte nějaké povolení k pobytu nebo policajty ... říkám to z vlastní zkušenosti (hahaha).


Phe, nějaký úřad práce... jestli něco rozloží EU, pak to nebude ani řecké tsatsiki ani italská Lavazza, ale Česko v samém srdci Evropy! Nevzdám se jen tak, takže o to více sedím na finštinou, aby se mi podařilo sehnat práci. Je dobré mít hodně kontaktů a známých, protože víc hlav víc ví. A vyznat se v okolí většinou nějaký čas zabere.