F jako Suomi ?

F jako Finland. Tak odkud se vzalo to Suomi?!

Nabízí se nám otázka, proč tedy ve většině evropských jazycích známe tuto zemi - Finsko  pod názvem podobným českému Finsko a navzdory tomu existuje něco jako Suomi v samotné finštině (???). Jak vznikl název Finland neví nikdo přesně, a ten, kdo to zavedl, to nejspíš zapomněl zanést do knih. A nyní my, následující generace, které toto tolik zajímá, musíme se na to ptát jazykovědy, která většinou neví nic, ale na všechno má teorie. V tomto případě bychom se ptali kamarádky onomastiky (čili onomatologie), vědy studující jména všeho druhu) bývá. Je několik teorií, které jsem objevil. I tak je dost pravděpodobné, že někdo slyšel ještě něco jiného. Pokud máte svoji teorii, pošlete ji do redakce. Víte, v literatuře a dalších "nadvědách" je možné si i vymýšlet, jen to musíte umět podložit fakty, třeba právě tak jako Řekové podložili čísly svůj národní rozpočet. Pojďme se tedy podívat, jak se Finsko řekne v několika evropských jazycích:

anglicky: Finland
německy: Finnland
polsky: Finlandia
francouzsky: la Finlande
španělsky: Finlandia
portugalsky: Finlândia
italsky: Finlandia
rumunsky: Finlanda
holandsky: Finland
dánsky: Finland
maďarsky: Finnország
slovinsky: Finska
chorvatsky: Finska
irsky: An Fhionlainn
islandsky: Finnland
norsky: Finland
slovensky: Fínsko
švédsky: Finland
turecky: Finlandiya
velšsky: Ffindir


Jen v pár jazycích nacházíme slovo, které se tolik podobá samotnému finskému jménu pro označení sebe sama, tedy Suomi.


estonsky: Soome
litevsky: Suomija
lotyšsky: Somija

Vůbec není divné, že jakýsi základ ze slova suomi je použit právě v jazycích, které jsou jak geograficky, tedy i částečně kulturně Finsku blízko. Z hlediska jazykového pak musíme jakoukoli blízkost Lotyšska a Litvy s Finskem popřít. Já mám teorii, že se zkrátka lehce kopírovalo už tehdy, dávno před tím než přišel počítač a funkce CTRL+C a CTRL+V. Lotyšsko a Litva se zkrátka opičili po Estonsku, a tak to slovo suomi "slezlo" jižněji a zůstalo uchováno ve všech třech pobaltských státech. O to je zajímavější je pak ale otázka, proč si název finského státu tato  dvojka L+L nepřebrala od kamarádů ze stejné jazykové skupiny, tedy ze skupiny Indoevropských jazyků, třeba od Švédska. Toto úžasné království s nádhernými princeznami pak na druhou stranu, byť geograficky pěkně sousedící stát (dobře, je tu jakási voda, ale dá se to obejít horem...) zcela tuto tendenci pobaltských států ignoruje, a ponechává si ve švédštině to rozšířenější označení, tedy Finland. Na počátku všeho, pár let poté, co Eva hryzla do jablka, fungovala a naštěstí stále trochu funguje skupina Euroasijských jazyků, která se dál dělí na:

• západní - Indoevropské jazyky, jak Baltské jazyky (litevština, lotyština) tak Germánské (švédština)
• střední - Uralské jazyky. Tam je pak v šílené hierarchii více či méně vymřelých jazyků  Samojedů a podobných bláznů žijících kdesi na severu začleněná finština, maďarština nebo estonština, z těch více známých.

Ano, určitě jste zajásali, protože finština a maďarština jsou přece skoro stejné jazyky, možná jste dokonce naivně věřili i v to, že si navzájem uživatelé těchto dvou jazyků rozumí. Ha, jste na omylu. Tato dvojčata jsou sice ve stejném kupé, kdybyste se ale na chvíli zaposlouchali, musí vám být jasné, že tady něco nehraje. Možná jsou původně jednovaječná, ale jedno dítě je bílé jako vápno, blonďaté, modré oči a metr osmdesát, druhé dítě je černovlasé jižanského typu s černou barvou očí a nádherně opálené. Na první pohled tedy nemají nic společného. Tak jako tak, stále se bavíme o nějakých 25 milionech lidí, kteří těmito uralskými jazyky mluví, což není zas až tak málo. Dovolím si citovat z následujícího odkazu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Uralské jazyky :

Baltofinské jazyky jsou si navzájem podobné asi jako jazyky slovanské, finština s laponštinou nebo mordvinštinou jsou si příbuzné asi jako slovanské jazyky s baltskými. Finština a maďarština jsou si na první pohled zcela cizí, jejich příbuznost však byla vědecky dokázána na základě podobností morfémových.

Nyní se pojďme tedy podívat, jaké že ty teorie o vzniku názvu Suomi nebo Finland, máme:

První teorie je ta, že slovo Suomi vzniklo ze slov suo (fin. močál, mokřina, bažina) a maa (fin. země). Postupným posunováním hlásek a změnami v oblasti kvality (z jednoho /a/ vznikne třeba /e/ a naopak) a kvantity (z obyčejného /a/ vznikne dlouhé /aa/), které se v jazycích zkrátka někdy z určitého důvodu dějí, se pak stalo ze suomaa slovo suomi, tedy čteno tak, jak se píše. A že se k této teorii přikláním já, to mohu tedy potvrdit. Jak už jsem psal, do lesa se bez gumáků nepokoušejte ani nakouknout. Zkrátka a dobře, není to možné. I po obyčejné lesní stezce se ťape v teniskách dost špatně, vzhledem k tomu, že jsou období kdy denně prší. Jen na okraj ale dodávám, že i dost záleží, ve které části Finska se nacházíte, protože Finsko je velké, příroda není všude stejná. I tak ale souhlasím s teorií, že Finsko - pardon, Suomi - je prostě zemí mokřin a bažin. Mimochodem, podobně jako Estonsko, ale ... to si prostě říká Estonsko.

Další teorie říká, že označení vzešlo od názvu kmenů žijících v Laponsku, tedy oblasti severního Norska, Švédska, Finska a poloostrova Kola v Rusku. Ti totiž sami o sobě v jejich jazyce, tedy severní sámštině, mluví jako o Sámit. Ano, řeč je o Sámech nebo též Laponcích. Takže nějaká spojitost a odkaz na pojmenování podle území tady také je po ruce.

Jako vždy, existuje více teorií na označení a jak už se stává, paralelně vedle sebe mohou žít různé varianty a označení pro tutéž věc. A tak se zrodilo slovíčko Finland, které nejspíš pochází od označení kmenů Kainuu, což bylo pak zkomolováno jako Kajanians > Kvens a později na Finns. Na podporu posledních dvou teorií přikládám odkaz do internetové diskuze, kde jsem tuto informaci našel:

 http://steppes.proboards.com/index.cgi?board=board13&action=print&thread=632

Mohu ale s jistotou říci, národy mají tendenci ve svém označení skrývat tak trochu ze svých návyků, možná pak vlastností. A tak se stalo, že jsme při jednom rozhovoru objevili toto:

Hey, I am Finnish so I will finish now,... and you are Czech, so you can check it. Případně se dá použít i následující, ale to již zavání americkými móresy z filmů Mission Impossible a podobné šílenosti: You are Czech. Go and check if he is dead. If not, I am Finnish, ... I will finish him!

Česká verze by byla asi takto, i když překlad není zcela přesný, takže spíše přepis do češtiny: Hej, já jsem Fin, takže já to tady skončím... a ty jsi Čech, tak to můžeš zkontrolovat.  Druhá věta by zněla "Ty jsi Čech. Jdi zjistit, jestli je mrtvý. Jestli ne, já jsem Fin, já ho dodělám."

Vím, že je to poněkud pochmurný konec. Co naplat, ráno je stále ještě celkem temno i po 8. hodině, večer v 7 už zase tma, tak to začíná zkrátka být lehce skandinávsky pochmurné. Teplotě se taky nechce nijak závratně šplhat nahoru, a když náhodou v noci lehce namrzne, trvá to pak celý další den, aby ten lehoučký povlak roztál. Na to všechno si ale člověk celkem rychle zvykne, na klesající tendenci teplotního sloupce, na pološedo a nedostatek světla, jen když je něco dobrého v lednici! Slunko se táhne jako po rekonvalescenci nad obzorem, když svítí tak skoro už ani nehřeje, a spíš to vypadá, že každou chvílí někam spadne. Abyste si ale  nemysleli, že tu na skladě nemáme modrou oblohu, přikládám asi měsíc starou fotku. Jo, to tenkrát bejvávaly časy...